Michelangelo di Lodovico Buonarroti Simoni (6. března 1475, Caprese – 18. února 1564, Řím) byl jedním z nejznámějších představitelů vrcholné italské renesance a manýrismu. Proslavil se jako sochař, architekt a malíř, ale psal také básně.
Sixtinská kaple je kaple Apoštolského paláce ve Vatikánu. Je známá díky své architektuře, která připomíná Šalamounův chrám ze Starého zákona, dále díky vnitřní výzdobě od největších renesančních umělců, včetně Michelangela a jeho stropu. Kaple je rovněž známá jako místo pořádání tzv. konkláve. Je zasvěcena Nanebevzetí Panny Marie.
Kaple se začala stavět v roce 1477 na příkaz papeže Sixta IV. na místě původní papežské kaple. Architektem byl pravděpodobně Baccio Pontelli.
Kaple má jeden obdélníkový prostor s délkou 40,9 m, šířkou 13,4 m a výškou 20,7 m. Rozměry jeruzalémského chrámu kopíruje jako demonstraci papežova názoru, že neexistuje rozpor mezi křesťanským a židovským náboženstvím a že první je pokračováním druhého. 18. srpna roku 1483 byla slavnostně otevřena. Roku 1506 vyzval papež Julius II. Michelangela k vyzdobení klenby stropu stavby. Ten pak zde strávil prací období mezi lety 1508 až 1512. Na stropě je zachyceno Stvoření světa, Prvotní hřích, okolo jsou zachyceny výjevy ze Starého a Nového zákona, Sibyla Libyjská - pohanská věštkyně, která sahá po Knize poznání. Pravděpodobně byl modelem pro Sibylu muž, jako u většiny Michelangelových ženských postav. Prvotní hřích ukazuje Adama a Evu, kteří ochutnávají zakázané ovoce ze Stromu poznání a jejich vyhnání z Ráje. Michelangelo na obraze zabral satana jako hada s ženským tělem. Dále jsou na stropě zachyceni Ignudi - atletické postavy nahých jinochů, jejich význam není znám. Michelangelo také, v letech 1536 až 1541, namaloval na zadní stěně fresku Poslední soud na zakázku papeže Pavla III.